Modrava

Na Modravě jsme strávili pár dnů jarní dovolené s raným batoletem. S ním je všechno o veselejší. Složitější. Delší.

Osud nás cestou z Prahy zavál na okresky číslo 174 a 169, takže jsme si opět užili těch rozhledů po nejkrásnější krajině. Podobně rádi jezdíme po silnici 105 z jižních Čech do Prahy.

Spali jsme v Pivovaru Lyer. Při pohledu na velikost pokoje jsme ovšem zvažovali, že obratem pojedeme domů. Menší už vskutku být nemohl. Odjeli jsme ve výsledku o den dřív s tím známým pocitem, že jsme se opět nechali napálit. Restaurace (snídaně, večeře) na jedničku. V čem penzion exceloval bylo zasazení do šumavského obrázku: poměrně luxusní šumavský venkovský styl, koryto potoka, cyklostezka, kolem lesy.

První výlet jsme nasměrovali na Březník a já posléze kolmo na Poledník, přičemž sjezd k Prášilskému jezeru se změnil na průchod pralesem popadaných stromů. Další den jsme se už poučili a snažili se vyhnout delším pochodům po sice turistických, ale asfaltových monotónách. Projeli jsme Kvildu, prošli jelení a rysí výběh, podívali se na Jezerní slať a do Horské Kvildy, následně dojeli k Srní do vlčího výběhu a den jsme korunovali krásným okruhem kol vrchu Spálený u Srní.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s